V zimním období se samozřejmě radikálně omezí zálivka, neboť i květinám je potřeba poskytnout vegetační klid. To ovšem není jediná podmínka, kterou je nutné při přípravě kytek na zimu provádět.

I rostliny mají svůj zimní spánek, během něhož zpomalují svůj růst. Není potřeba květiny přesazovat ani seřezávat. U většiny květin se toto provádí až na jaře, pokud to některé druhy vyloženě nepotřebují. Od listopadu do února se také vynechává hnojení, s kterým můžete začít velice pozvolna až v březnu.

Již od počátku podzimu květiny vyžadují čím dál méně vody. U pokojových květin stačí zálivka jednou za sedm až deset dnů, ikdyž půda by neměla nikdy úplně vyschnout. Příliš vody v zimě květinám škodí, neboť při zpomaleném vývoji by mohly zahnívat kořeny, což se projeví například žloutnutím listů. Rovněž rosení listů je potřeba provádět jen občas a šetrně. Vhodné je to u vlhkomilných květin. Některým květinám prospívá změna stanoviště. V místech, kde například v létě bylo dostatek světla, může být v zimě tma. Proto přesuňte květináče s květinami co nejblíže k oknu. Přitom je třeba ale dát pozor, aby to nebylo příliš blízko radiátorům. Pokojové květiny mají v zimě rády teplotu cca 15-18° C. Vhodná je například nepříliš vytápěná ložnice, kde budou mít květiny stálou teplotu a dostatek světla. Pozor je třeba dávat v zimě při větrání v mrazivých dnech, jelikož mráz a průvan je pro pokojové květiny zkázou. Rovněž by se listy neměly za mrazů ani dotýkat skla. Místo hnojiva můžete použít například kávovou sedlinu, neboť draslík v lógru obsažený květiny posiluje. Blahodárně působí i voda z vařených brambor. Převařená voda je vždy k zalévání lepší, než čerstvá voda z vodovodu, která obsahuje chlór.

Venkovní květiny, které jsou háklivé na sníh a mráz, přikryjeme chvojím nebo vhodnou propustnou textilií. Vhodný je i papírový pytel, který můžeme navléknout na růže či jiné vyšší rostliny. Růže je také třeba přikopčit hlínou, aby nepromrzly kořeny.