Slovo koleda nelze jednoznačně přeložit, ale z latinského původu, je tímto názvem označován první den v měsíci, což by pro nás, jakožto symboliku Vánoc, nemělo zřejmě až takovou váhu.

Překlady pocházející ze 14. století „dary“ nebo také „chodit na koledu“ již přece jenom o něčem vypovídají a jsou pro nás daleko představitelnějšími pojmy. Koleda se tak spojuje nejen se Štědrým dnem, ale i s Novým rokem a večerem Tří králů.

Nicméně poslechnout si koledy na Vánoce, to už je v českých domácnostech spíše ojedinělou záležitostí. Slova typu: „Koleda, koleda, Štěpáne“, tak slyšíme zřídka kdy a americké verze jiných vánočních písní, nám začaly v uších znít i otravujícím způsobem. Jsou slyšet z rádií, obchodních domů a na trzích, atd. Pojďme si připomenout české vánoční koledy, které by vaše děti rozhodně měly znát. Je to přece jenom tradice.

Populární koleda minulých století

Tichá noc je nejslavnější koleda, což málokdo ví nebo si troufne odhadovat. Člověk jí slyšel v životě už mockrát, ale přesto se mu nikdy neoposlouchá. Je v příjemné tónině a líbezně zní, i když hraje nahlas. Její původ je až v rakouském Salzburgu. Vyhrávala takto z kostelíčku vesnice Oberndorf již v roce 1818. Její přepsaní na varhanní tóninu měla velký úspěch i v jiných zemích, kde se hraje i mimo Vánoce. Další známé koledy jsou např. My tři králové, Dej Bůh štěstí, Půjdem spolu do Betléma, Pásli ovce Valaši, Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán nebo Štědrej večer nastal.

Užijte si svůj sváteční den tradicí

Nicméně Vánoce nejsou o pouhých koledách, jsou i magickým obdobím, kdy se člověku může splnit i to jeho nejtajnější přání. Proč si k tomu tedy nezazpívat? Je to čistě na vás, jak si svůj sváteční den užijete. Každý tak pojme atmosféru Vánoc trochu jinak, ale věřte tomu nebo ne, koledy mají své kouzlo nejen od dob našich babiček, ale mnohem, mnohem déle.